To se dějí věci - to bych nečekala

22. března 2017 v 22:21 |  Články o životě a jak to vidím já

Již několik dnů si říkám, že až budu mít klid a čas, tak bych mohla zase něco napsat o své tranzici, o tom co se děje kolem, co je nového, jak se mám…a tak všelijak podobně. Asi 10 dnů jsem měla dost hektických, věnovala jsem se mnoha jiným záležitostem a nedívala jsem se na ostatní blogy. No a dnes jsem konečně doma zasedla u monitoru, koukla sem, koukla támhle a nestačila se divit co nového se událo. Scházelo jen málo a vypila jsem na ex láhev fernetu abych se z toho vzpamatovala. To jsou věci, to jsou věci…no co se dá dělat, takový je život. Já také přece nevím jak dlouho budu psát články na svůj blog. Zatím mě to baví a ráda bych pokračovala i po SRS, ale jistě….může se stát cokoli.

A ještě jedna věc co mě překvapila. Včera se mi přihodilo něco o čem se musím zmínit. Viděla jsem na lavičce před obchodem Kaufland sedět jednu z nás. Za normálních okolností bych ji s největší pravděpodobností ráda oslovila a dala se s ní do řeči, ale nestalo se tak. Odradilo mě, že jsem před sebou viděla osobu na kterou nebyl moc příjemný pohled (kromě jiného hodně nepěkně roztažené nohy vzhledem k minisukni a punčocháčům) a navíc na ní byla patrná nějaká utrápenost a nepříliš dobrá nálada. Takže jsem se raději decentně vzdálila a nechala ji na pokoji, abych spíše něco nepokazila. Nevím proč, ale najednou se mi vybavila "Holka s mužským tělem", která stále píše o tom, jak je neúčinná HRT, jak je nespokojená se svým vzhledem, se svým životem, jak má ze všeho deprese, apod. Tak nějak bych si asi takovou osobu představovala.

Takže jsem se opět přesvědčila o tom, o čem sice vím, ale někdy na to zapomínám. Že ač jsme v některých ohledech stejné, stejně jsme každá jiná. Že každá z nás má svůj život, své radosti i trápení, své představy, své touhy a své cíle. Že některé z nás mohou být v pohodě, spokojené a šťastné a některé zase nespokojené, pesimistické a v depresích. Že každá jinak vnímá sebe sama, jinak vnímá svět okolo sebe, jinak vnímá reakce okolí a jinak reaguje na vnější podněty. Já bohudík patřím do té skupiny šťastných bytůstek a přála bych všem aby tam také patřily, ale vím že je to nereálné.

O tom jak se cítím, o svých pocitech a o změnách tělesných i psychických jsem již toho napsala dost, takže o tom bych ani nemusela psát a pokud přece jen něco napíšu, tak se budu trochu opakovat, ale tomu se asi nevyhnu. Hlavně mohu říci že jsem nikdy ani na malou chvilku nelitovala svého rozhodnutí změnit svůj život, bylo to možná nejlepší rozhodnutí co jsem kdy učinila, škoda jen, že přišlo tak pozdě. Ano, vím že za určitých okolností jsem mohla být už dávno sama sebou, nemusela jsem se tak dlouho trápit a někdy přijde chvilka kdy je mi to opravdu líto a zabolí to u srdíčka. To si třeba zapláču, ale pak si utřu poslední slzičku, opláchnu čumáček a rychle se na to snažím zapomenout. Stejně nemohu vrátit čas a jen bych se trápila…a to já opravdu nechci, už jsem několikrát psala, že nesnáším negativní emoce, ty nám ubližují.

A co jinak? A jak se mám?
No přece skvěle. Vnímám sice že pominula ta úplně největší euforie, to ano, teď se nacházím ve stavu menší euforie, která je ale trvalá a snad nikdy neskončí, protože ten život co teď mám je něco neuvěřitelného a naprosto úžasného. A pořád jsem v té opožděné pubertě, ale je to super a já doufám že mi to ještě také nějakou dobu vydrží. Někdy se oblékám výstředněji než bych měla, ale to já ráda a líbí se mi to. Beru to tak, že se snažím alespoň trochu dohnat ztracený čas. Jsem ráda mezi lidmi, ráda prolézám obchůdky a mám radost s každého nového kousku oblečení. A může být i ze sekáče, i tam se mnohdy najdou pěkné kousky za přijatelné ceny.
Zdokonalila jsem se v líčení, ty doby, kdy jsem si byla schopna řasenkou vypíchnout oko, jsou pryč, jen s tekutými očními linkami nejsem ještě velká kamarádka…ale to se časem poddá. Snažím se zlepšovat svou chůzi a dělat menší krůčky, Věruška mě napomíná když něco dělám špatně a já jsem za to ráda. No a také jsem zjistila že silný vítr může být pěkná potvora, to hlavně tehdy když mám sukni.

A ještě jedna věc která mě těší a o které jsem asi zapomněla napsat. Můj dlouholetý kamarád Péťa (ten co má rád zimu…už jsem o něm několikrát psala) měl výjimku a byl poslední kdo mě oslovoval původním jménem a používal stále mužský rod. Ale to už se změnilo, už začal používat rod ženský a jsem pro něj Niki. No sláva. Teď již je mé staré já opravdu minulostí a pro všechny existuje jen nová Niki nebo Nikola.

Já i veselí tučňáčci vám všem přejeme jen to nejlepší a konečně také více toho sluníčka. (Pro nás, ne pro tučňáky)

 


Komentáře

1 Lenka Lenka | 23. března 2017 v 4:57 | Reagovat

Taky jsem byla překvapena tím vývojem. O_O

Niki, jestli za týden oznámíš že končíš, tak na tebe pošlu mafii z celé Itálie. :-)

2 Miriam Miriam | 23. března 2017 v 6:43 | Reagovat

Ahoj, Niki.

Ano... jak jsi psala... i když jsme všechny TS, tak jsme každá jiná...
Jinak jsem ráda, že už v oslovování nejsou výjimky... :-)
Měj se dobře a dojdi tam, kam budeš chtít!

3 Niki Niki | 23. března 2017 v 7:35 | Reagovat

[2]: Miri díky za vše :-)

To s tím Péťou mě opravdu těší, pro něj to nebylo jednoduché a já to chápala. Známe se téměř 40let, hodně jsme toho zažili a těch 40 let jsem pro něj já byl kamarád či přítel Péťa (no jo, taky jsem se jmenovala dříve Péťa). No a když už i on mě bere jako ženu, tak to už je co říci a mě to opravdu těší. :-)

4 Miriam Miriam | 23. března 2017 v 13:47 | Reagovat

A holku s mužským tělem tu raději nezmiňuj... :-)

5 TS Ženská. TS Ženská. | 23. března 2017 v 18:22 | Reagovat

jj pro okolí je to taky těžké, když tě znají mnoho let a najednou jsi žena, ono to prostě trvá než si to v hlavě přepíšou, a ti co to nechápou a nechtějí pochopit, u těch to trvá ještě trochu dýl, ale nakonec ´´podlehnou´´ všichni, prostě jim ten mužský rod najednou nepůjde z pusy.

ano, každá máme svoje, tak jako každý jiný člověk, někdo je od přírody veselý a ukecaný, někdo utrápený a samotář, a každý má nějaké to trápení nebo starost.

ale, jak jedna tvrdila že se jí lidé štítí, je zajímavé že já tohle potvrdit fakt nemůžu, ale, opravdu jsou výjimky, nejen mezi lidmi ale i mezi TS, které vážně štítivě působí, a nemusí to být tím že by nebyly čistotné atd, prostě tak působí, jako že z jedné sklenice bych se s nimi nenapila.
takže tak nějak si představuji tu kterou popisuješ.

6 Míša Míša | 23. března 2017 v 18:38 | Reagovat

Také jsem překvapená tím vývojem a proto doufám, že jen tak neukončíš psaní. :-)  :-)

Myslím si že to je normální život, když se střídají šťastné a ty horší dny. Jde jen o to jak se k tomu jedna postaví a nechá se otrávit okolnostma nebo ne. :-)  :-)

7 TS Ženská. TS Ženská. | 23. března 2017 v 19:40 | Reagovat

[6]: on je to zcela běžný vývoj TS blogů.

8 Niki Niki | 23. března 2017 v 19:46 | Reagovat

[1]:

[6]: Nebojte, nemám v plánu blog ukončit, mně samotné to psaní určitým způsobem pomohlo a pokud to ještě nějak pomohlo i někomu dalšímu...tak to jsem moc ráda.

Já jsem někdy dost ukecaná a když jsem zrovna sama a nemám si s kým povídat, tak koukám na filmy nebo poslouchám hudbu nebo luštím sudoku nebo píšu články na blog. :-)

9 Míša Míša | 23. března 2017 v 19:52 | Reagovat

[7]: Já vim že je to normální vývoj, protože pak nastane ten  obyčejný život a v podstatě už není o čem psát a z toho mně padá trochu pocit samoty kdy mi nezbývá než cekat až se tam poškrábu také.

10 Niki Niki | 23. března 2017 v 19:59 | Reagovat

[5]:  Je to tak Luci, to okolí to také nemá jednoduché a ty začátky bývají nelehké a kostrbaté. Proto jsem ráda, že konečně už jsem pro všechny Niki a starého "Péťu" mohu odložit do skříně, do muzea nebo na jiné vhodné místo. :-)

11 Líba Líba | E-mail | 24. března 2017 v 15:21 | Reagovat

Moc krásně napsáno Niki, lépe bych to nenapsala.Jsme každá jiná,ale za svými sny  musíme jít s radostí protože z uskutečněných snů máme přeci radost. :-)

12 Niki Niki | 24. března 2017 v 17:59 | Reagovat

[11]: Děkuji Libi za tvá milá slůvka. :-)

Ano, všechny jdeme za svými sny a je neskutečně krásné, pokud se nám ty sny plní. :-)

13 Vlaďka Vlaďka | 26. března 2017 v 20:55 | Reagovat

Niki, ještě jednou se omlouvám, strašně mě to zaskočilo, já naivka hloupá. Nevěděla jsem, že to bude tak strašně bolet. Jsem doma a pořád to dost bolí, jsem paralyzovaná, moc toho neudělám, jen ležím, už je mi i zle od žaludku z prášků. Fyzicky nejhorší období v životě. Snad už se to bude konečně zlepšovat a já budu mít víc síly na to kafe.

P.S. Tekuté linky mi dělaly problémy, už dlouho používám gelové a jsem spokojená. ;-)

14 TS Ženská. TS Ženská. | 26. března 2017 v 21:14 | Reagovat

[13]: jestli myslíš že to bolí, počkej na tu další operaci :D  :D  :D.
se omlouvám, já musela ;-)  :-D

na linky používám fix.

15 Vlaďka Vlaďka | 26. března 2017 v 21:28 | Reagovat

[14]: No to Ti říkám zrovna, že jestli spodek bolí víc než ta prsa, tak do toho nepůjdu. :-(

16 Niki Niki | 26. března 2017 v 21:51 | Reagovat

[13]:  Vladi, opravdu se není třeba omlouvat, já to úplně chápu a tušila jsem to, že hned po operaci budeš mít jiné starosti než vysedávat u kafe.

Moc ti přeji brzké uzdravení a ať už jsi zase veselá a spokojená holka (a to nejen se svými novými kozičkami)pa,  :-) :-)

17 TS Ženská. TS Ženská. | 26. března 2017 v 22:20 | Reagovat

[15]: mě nevyhrožuj :-D.
nojo, co v životě nebolí a krása dvakrát. ;-) ono ti otrne. :-) :-)

když se ráno probudím a nic mě nebolí, vím že jsem mrtvá :-D

18 TS Ženská. TS Ženská. | 26. března 2017 v 22:33 | Reagovat

[15]: cokoli mě bude v životě bolet, vzpomenu si na vikingy a krvavého orla.vždycky může být hůř.
tatí co je krvavý orel, to si odsouzenec klekne a rozpaží, otevřou se mu záda nožem, sekyrou se od páteře odsekají žebra a vytáhnou se plíce a položí se mu na ramena a pokud u toho začne bolestí křičet, nedostane se do valhally. ;-)  :-!

19 Niki Niki | 26. března 2017 v 23:13 | Reagovat

[18]:  Jéé, Luci, s těmi vikingy a krvavým orlem...jsem nějak mimo O_O

To je nějaký film, PC hra, nebo jde o žert? :-)

20 TS Ženská. TS Ženská. | 26. března 2017 v 23:45 | Reagovat

[19]: nene to je seriál, a docela vkusně udělaný, žádný kýč jak to občas umí, vcelku se mi líbí, ženská odběhne od ´´plotny´´ vezme meč a šít a jde bojovat po boku mužů.
a Travis alias Ragnar Lothbrok tam není vůbec k zahození.
jinak, oni jsou lidi vynalézaví co se mučení druhých týče a neprojevit bolest aby se člověk dostal do ´´nebe´´ to už je fakt síla. ;-) jeden tam tenhle trest podstoupil.
bylo mi u toho kapku nevolno i když tam detailně a ohleduplně zase tolik neukázali. ;-)

21 TS Ženská. TS Ženská. | 26. března 2017 v 23:52 | Reagovat

https://www.youtube.com/watch?v=xdm7Z3TQhDg

22 Niki Niki | 27. března 2017 v 7:55 | Reagovat

[20]:

[21]: Super. Zatím jsem se jen mrkla na trailer, ale asi to může být dost dobré! :-)

23 Vlaďka Vlaďka | 27. března 2017 v 15:19 | Reagovat

[20]: To je ten sympaťák z Warcraft, ne?

24 Miriam Miriam | 27. března 2017 v 15:23 | Reagovat

[23]: Ano... :-) akorát, že ve Warcraftu měl dlouhý vlasy a lepší charakter... :-)

25 TS Ženská. TS Ženská. | 27. března 2017 v 20:07 | Reagovat

[22]: tak dnes na prima cool po desáté ;-)

26 TS Ženská. TS Ženská. | 27. března 2017 v 20:14 | Reagovat

[24]: jenže tady má taky dlouhé vlasy / neb copánek z krátkých neupleteš/ a charakterově není špatný, hold drsní hoši no. ;-)

27 Niki Niki | 27. března 2017 v 20:53 | Reagovat

[25]: Super! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama