Tři oříšky pro popelku Niki

2. března 2017 v 16:14 |  Články o životě a jak to vidím já

Kdybych byla v pohádce místo Libušky Šafránkové a měla její tři kouzelné oříšky, tak bych diváky asi moc nepotěšila, ale spíše je zklamala či některé i pobouřila. Měla bych úplně jiná přání než Libuška, to ano, jenže ona byla mladá holka a nebyla na tom jako já, tak se není co divit.
No to by byl asi konec světa, kdyby se za komunistického režimu v roce 1973 natočila filmová pohádka, kde hlavní představitel by byl transsexuál.

Takže - já bych si přála, abych už ležela na ženském pokoji po úspěšné operaci, která proběhla bez komplikací, a také, abych se ve zdraví dožila přiměřeného věku. Stačí tak do 130let. A to poslední přání by bylo, abych mohla zbytek života prožít s osůbkou, kterou mám moc ráda. Někdo se bude divit proč si nepřeji spíše 15m dlouhou jachtu, zámek ve Francii a tučné konto. To vypadá hezky, jenže co kdyby na mě spadl za týden meteorit? To bych si té jachty a toho konta moc neužila. Já budu raději zdravá a šťastná holka, to mi bude stačit.

Mám dnes na srdíčku 3 věci o kterých bych ráda napsala a uvažuji, čím začít.

Začnu tedy tím, že jsem byla v úterý u své psycholožky na posledním pohovoru, aby mi napsala doporučení pro komisi MZČR, která bude zasedat 7.června (termín ještě není úplně jistý, může se změnit). Vy co chodíte nebo jste chodily k Weissovi, tak jste u něj zřejmě byly jen dvakrát, poprvé potvrdit diagnózu a podruhé ohledně posudku pro komisi. Já ale byla u své psycholožky 6x…má jiný přístup, chce si být jistá a nechce udělat chybu.

Ta má poslední návštěva ale byla nejlepší ze všech, byla jsem dobře naladěna, usměvavá a o hodně jiná než před rokem, a to nemyslím jen vzhledově. Určitě na mě bylo vidět jak zářím štěstím. Doktorka si toho nemohla nevšimnout a řekla že je očividné jak mi ta přeměna svědčí. Pak se za chvíli zeptala:"Tak co Nikolo, budeme řezat?" Já hned věděla kam otázka míří a bez přemýšlení jsem odpověděla:"Ano, určitě budeme, já to chci ještě více než na začátku."

Pak jsme si ještě asi 45 minut v pohodové atmosférce povídaly o všem možném, já odpověděla na nějaké otázky a byl konec. Doktorka mi ještě pochválila nohy a hladkou tvářičku, načež mi podala ruku a popřála vše nejlepší do nového života. Paráda.


A druhá věc - navštívila jsem, asi hodinu po odchodu od psycholožky, mého dávného kamaráda, či spíše přítele Péťu. Tedy toho co miluje zimu a v létě trpí a nadává na nesnesitelné horko. Já měla výbornou náladu, Péťa také, takže opět perfektní atmosféra. Napsala bych, že jsme se opili jak zákon káže, ale to byste mi stejně nevěřili. Pravdou ale je, že jsme si dali griotku (já jen 0,1dl, Péťa podstatně více) a připili si na zdraví a na můj další krok k vysněnému cíli. Mimochodem, já jsem jediná žena která může být s Péťou sama doma, aniž by to vadilo jeho manželce. Nevím ale, jestli se to po operaci nezmění…to už budu tak nějak více žena a manželka by mohla mít obavy…jeden nikdy neví.

Pak jsme chroupali krekry a jiné dobroty, bavili se o všem možném a čas krásně plynul. Protože jsme se neviděli přes dva měsíce, tak Péťa zaregistroval mé větší poprsí a musel si mě vyfotit - samozřejmě oblečenou. Byl ale čas odejít, protože jsem se měla setkat s někým na koho jsem byla dost zvědavá, viz níže.


A nakonec - mé první setkání s Dominikem, osůbkou FtM pár let po operaci, tedy vlastně již s mužem. Na to setkání jsem se těšila, protože jsem chtěla poznat někoho, kdo byl dříve ženou a tedy i zjistit jak to vnímá druhá strana. Já i Dominik jsme se sešli na určeném místě, podali si ruce, navzájem se představili a pak zamířili do nedaleké útulné nekuřácké kavárny. Příjemná hudba, pohodlná křesílka (až moc, já měla kratší sukni a musela si dávat velký pozor) a vzorná obsluha…co více si přát.
Dvě hodiny, kdy jsme se bavili nejen o hudbě, filmech a zážitcích z let minulých, ale také o mnoha věcech z našeho trans života, uběhly velice rychle. Je pravda, že když se cítíme dobře a je pohodová atmosféra, čas utíká jako splašený. Nechci tady zabíhat do podrobností našeho rozhovoru, ale jednu věc bych přeci jen zmínila. Dominik se mi svěřil, že ještě nemá faloplastiku, takže je nucen si sedat, nemůže si ulevit ve stoje a to ho dost trápí. Já mu na to s úsměvem řekla, že kdyby to šlo, ráda bych mu přenechala své nádobíčko, stejně mi tam zavází a chci se ho zbavit. A on na to, že to by se mu moc líbilo. Tak jsme se tomu srdečně zasmáli a došli jsme k závěru, že by to bylo fajn, kdybychom si my holky MtF mohly vyměnit svá těla s FtM kluky. Zajímavá představa.

A nakonec něco, co jsem si dost užívala, protože mě to potkalo poprvé v životě. Dominik nejenže zaplatil účet (na tom trval), ale podržel mi i bundu, abych se mohla obléci a pak šel přede mnou a otevíral mi dveře.

Domů jsem dorazila až večer, hladová jak vlčice, ale byla jsem spokojená, protože úterní den se opravdu vydařil.

Mějte se krásně,

Niki

 


Komentáře

1 Miriam Miriam | 2. března 2017 v 17:15 | Reagovat

Ty se měj také krásně! :-)

2 Niki Niki | 2. března 2017 v 17:48 | Reagovat

[1]: Děkuji Miri :-) :-)

3 Bulaté kotě Bulaté kotě | Web | 2. března 2017 v 18:42 | Reagovat

Žiješ jako kdyby Ti bylo dvacet, tohle je inspirativní. :-)

4 Niki Niki | 2. března 2017 v 19:12 | Reagovat

[3]:  Já nevím, sama úplně nechápu všechny možné příčiny toho úžasného stavu ve kterém se nacházím. Za 3měsíce je mi 60, ale v hlavě a srdíčku jsem 20 nebo 30letá holka a opravdu chvílemi prožívám druhou pubertu. :-)

5 Vlaďka Vlaďka | 2. března 2017 v 19:19 | Reagovat

Hmm Dominik bude větší džentlmen, než kdejaký cis kluk. :-) Aspoň už víš, jaké pocity jsem měla na tom plese. ;-)

6 Niki Niki | 2. března 2017 v 19:33 | Reagovat

[5]:  Vladi, věř nevěř, ale já, jak jsem o tom psala, tak jsem si vybavila tebe a tvé pocity...teď jim rozumím ještě více! Takové drobnosti, ale tak potěší. :-) :-)

7 TS Ženská. TS Ženská. | 2. března 2017 v 20:20 | Reagovat

[5]:

[6]: to je zrovna příklad, MTF často kritizují genderové stereotypy, a hle jak jsou fajn ;-)  :D.
jak se říká že TS ženy někdy chtějí být více ženy než cis, kluci se určitě snaží o to samé, což je myslím fajn, muži mají být muži a ženy ženy. :-)

blahopřeji k poslednímu psych, už se ti to blíží. ;-)  :-)

8 Niki Niki | 2. března 2017 v 21:28 | Reagovat

[7]:  Luci děkuji, blíží se to, ale někdy mám pocit, že se to vleče. ;-)

A genderové stereotypy mají něco do sebe, to jsem zjistila na vlastní kůži. :-)

9 TS Ženská. TS Ženská. | 2. března 2017 v 22:24 | Reagovat

[8]: rozhodně ty stereotypy nejsou tak výrazné jako před pěti sty či dvě stě lety, ale jsou a budou stále, byly tu vždy.
mě rozhodně nevadí.
ale to neznamená že např ženy musí být brány za blbky, to je na nás jak se  zapíšeme, když mají chlapi v práci nějaký hlavolam tak volají mě, když je do něčeho potřeba pořádně praštit volám já chlapi. ;-)

10 anitt anitt | 6. března 2017 v 17:43 | Reagovat

Bla bla ex ti floridu zapla
Ti vzdyt vis prazando..
Ja narozdil od tebe si
Nemam ani jak pujcit
Na hanku a weisse
a bydleni

Ver

11 Miriam Miriam | 6. března 2017 v 22:33 | Reagovat

[10]: Hmmm... nech Niki na pokoji a naser si...

12 Miriam Miriam | 6. března 2017 v 22:33 | Reagovat

[10]:  A jestli to bylo na mě, tak si klidně naser taky...

13 Niki Niki | 7. března 2017 v 0:55 | Reagovat

[11]:   Miri díky. :-)

[12]:   U Anity je někdy nelehké odhadnout, co vlastně chce říci a komu nadává. Plantá páté přes deváté...Buďto je retardovaná nebo žije na Ukrajině a česky neumí...nebo je chytřejší než my všechny a dělá si z nás prdel. O_O

Já už jsem ji mazala dost komentářů, které byly urážlivé, narážela tam i na mou ex, ale "pražanda" bohužel nejsem, tak jsme to asi schytaly obě dvě. ;-)

14 Miriam Miriam | 7. března 2017 v 4:21 | Reagovat

[13]: Přikláním se k tomu, že je retardovaná...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama