Křižovatka života - kterou cestu si vybereme?

6. dubna 2017 v 9:49 |  Články o životě a jak to vidím já

Já bych dnes začala dvěma malými úsměvnými zážitky, které se udály v domě, kde bydlím již asi 18 let. Vyšla jsem ze svého bytu a postavila se u jednoho ze dvou výtahů, které tam máme. No a tím druhým výtahem přijela pošťačka (tedy správně, abyste nebrblaly - poštovní doručovatelka), pozdravila mě a šla k mým dveřím, kde zazvonila. Já se usmála a zeptala jsem se co mi nese. A ona se na mě chvíli dívala a pak řekla,"Jééžišmarija, promiňte, já jsem vás vůbec nepoznala, vy jste se ale hodně změnila." (Pošťačce jsem před rokem a několika měsíci osobně vysvětlila situaci, s tím, že budu používat nové jméno).

No, to je jen taková drobnost, ale ne že by to nepotěšilo. Co ovšem potěšit nemusí (i když já už to beru s úsměvem), je to, že jsou v našem domě lidé, kteří se mnou nechtějí jet v jednom výtahu a raději čekají až přijede ten druhý. Asi se bojí, že bych na ně sáhla a mohla je uhranout či nakazit podobným virem, který nakazil mě a udělal ze mě ježibabu, která se po nocích i za denního světla plíží prostorami domu a hledá si své oběti, které pak prokleje.
No a potom je pár dalších, kteří se mnou sice jedou, ale nepozdraví a tváří se jako že mě nevidí. Mrtvý brouk jako vyšitý.
Já bydlím v 13ti patrovém domě, kde je 80 bytů, tedy celkem dost lidí a ti se rozdělili asi tak na 3 tábory. Jedni se ode mě distancují a nemluví se mnou, o těch jsem se právě zmiňovala (naštěstí jich není mnoho), další jsou neutrální, usmívají se a v pohodě komunikují (těch je nejvíce) a ta poslední skupinka je hodně přátelská a vstřícná, řekla bych, že se teď ke mně chovají lépe než dříve, zajímá je můj příběh a s některými jsem si začala po letech i tykat.

A ten druhý zážitek? Opět jsem stála a čekala na výtah, ale tentokrát v přízemí. A zrovinka přišla i má dlouholetá kamarádka, která v domě bydlí také, ale už jsme se bohužel tak dva roky neviděly. Přišla blíže ke mně, bylo vidět že je kapánek nesvá, a zeptala se mě:"Nikolko, mohla bych s tebou na chvíli mluvit?" No a já řekla:"ano Helenko" a již jsem věděla která bije. A Helča mi řekla, že za ní přišla před nějakou dobou její 14letá dcera a řekla ji něco v tom smyslu:"Mami já jsem viděla toho tvého kamaráda co bydlí pár pater nad námi a asi šel na travesti show, byl oblečený úplně jako holka." No a Helence to nedalo, tak se poptala lidí v domě (hlavně domovnice, ta ví všechno) a dozvěděla se jak se věci mají. Tak jsme si tedy po delší době podrbaly o všem možném, já ji vysvětlila nějaké okolnosti ohledně mé proměny a pak jsme se rozešly, už jako kamarádky. A také říkala, že dceři vše vysvětlí, aby mě již nepokládala za osobu která účinkuje v travesti.



Mám v hlavě další článek, ale říkala jsem si, že než ho uveřejním, tak bych měla nejdříve napsat a dát na blog tento článek - jako výchozí.

Jenom, prozatím v krátkosti, popíši jednotlivé fáze či etapy přeměny, k některým jednotlivým bodům bych se vyjádřila v dalších příspěvcích. Některé z nás již mají vše dávno za sebou a užívají si svůj nový život, my některé jsme zrovna někde na cestě a vy další se teprve hledáte, přemýšlíte, zvažujete pro i proti a rozhodujete se co dál, co udělat se svým životem.

1 - období rozhodování (to může být někdy velice dlouhé a obtížné)
2 - návštěva sexuologa
3 - coming out
4 - následná vyšetření (psycholog, endokrinologie, případně genetika, pletysmografie, interní vyšetření, odběry krve)
5 - RLT - (real life test) - tady si zkoušíme na vlastní kůži, jestli to je to, co opravdu chceme
6 - HRT - (hormone replacement therapy) - začneme užívat hormony
7 - žádost o chirurg. změnu pohlaví (kdo chce)
8 - poslední návštěva sexuologa a psychologa před komisí (kdo chce)
9 - komise v Praze na MZČR (kdo chce)
10 - SRS (kdo chce)

Pořadí není pevně dané, může se u některých částečně lišit, takže např. HRT může být zahájena ještě před RLT nebo coming out proběhne dříve než zajdeme poprvé za sexuologem kterého si vybereme podle místa bydliště či podle jiných kritérií, apod. Někde mezi těmi body 1-5 začneme používat ženský rod (Female to Male zase mužský), to je dost individuální, ale pokud začneme s RLT a ještě nepoužíváme ženský rod, tak je asi něco špatně.

Něco k bodu 1.
Ke konečnému definitivnímu rozhodnutí, že se svým současným životem končíme a vydáme se jiným směrem, tam kde nás táhne naše srdce a hlas v hlavě, který jsme nemohly umlčet, je někdy cesta obtížná, dlouhá a trnitá. O tom bychom my některé mohly vyprávět, že ano? A je opravdu rozdíl jít do toho v 18 či 20 letech nebo třeba po čtyřicítce, kdy již máme velký kus života za sebou, máme třeba rodinu, práci o kterou bychom také mohly přijít a víme, že testosteron se na nás dost podepsal. A také je rozdíl, bydlíme li ve velkém městě nebo v malém či dokonce na vesnici. O tom ví své třeba Zuzka ze Slovenska. (Už dlouho nenapsala další článek a nevíme jak to s ní vypadá a jak se má).

Pěkně to také napsala ve svém článku Libuška, cituji: Pocit, že se narodíte na tento svět a na nádraží života vás dělí na kluky a holky do vlaků které jedou každý jiným směrem, a křičíte, tenhle vlak není pro mě, nikdo nechce slyšet. Tak jedete někam do neznáma. Dlouhá těžká cesta. A pak přišel okamžik a rozhodnutí vyskočit, záchranná brzda a SKOK do neznáma...a jdu za svým vlakem co odjel opačným směrem, i když vím že je moc daleko, půjdu za ním....teď už vím, že kráčím správnou cestou.
Ano, my některé jsme to věděly a víme to i teď, že ten vlak je opravdu hodně daleko a nikdy ho nedostihneme, ale přesto jsme se rozhodly vyskočit a jít za ním…jít tím směrem, kterým nám odjel.

(No a zase bulím, s tím ale nic neudělám, prostě mi to někdy přijde tak moc líto). Tak zatím pa, jdu si opláchnout čumáček.

Niki


…to be continued - tedy hezky česky, pokračování příště.

 


Komentáře

1 Vlaďka Vlaďka | 6. dubna 2017 v 21:39

Já teda musím zaklepat, že mně se zatím sousedé nevyhýbají. I když já jich doteď potkala tak 5. 8-)

2 Niki Niki | 7. dubna 2017 v 6:11

[1]: Vladi, to co popisuju se netýká krásných a mladých holek. :-) :-) :-)

3 Míša Míša | 7. dubna 2017 v 13:31

:-) Mně se tohle nestává ve výtahu, ale na vsi a někteří už zjistili, že malé děti nejím a v krvi se také nekoupu a koště používám pouze k úklidu. :-)

4 bluemoon bluemoon | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 18:24

Kapénková infekce F.64 tfůj tfůj a máš ji.

Kdyby to tak bylo, určitě bych pár lidí poprskala, co by si to zasloužili. ;-) Všechno se musí brát s humorem.

5 Míša Míša | 7. dubna 2017 v 18:59

[4]:Jéje to bych se určitě přidala. Akorát si nedovedu představit délku toho seznamu.Spíš bych to musela použít jako biologickou zbraň. :-D  :-D  :-D

6 Miriam Miriam | 7. dubna 2017 v 21:20

[5]:

[4]: V klidu, dámy, už se na tom pracuje... ;-)

7 Míša Míša | 7. dubna 2017 v 21:22

[6]:Na to moc těším, to bude podívaná. ???

8 TS Ženská. TS Ženská. | 8. dubna 2017 v 18:23

tak u sousedů problém žádný, zatím jsem se nesetkala se sousedem či sousedkou kteří by to nevzali v poho.

zrovna minulý týden takové hezké.

na schodech jsem potkala sousedku s její dceruškou, tak jsme se pozdravily a ta malá tak hezky, Doblííí den, tak jsem jí taky pozdravila Dobrý den, a sousedka jí říká o poschodí níž, Vidíš Teta tě taky pozdravila, a malá říká, To je moooc hodná teta. :-)

9 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 18:30

[8]:Tak tohle jsou takové moc pěkné momenty, které nám vždycky vylepší sebevědomí. :-)

10 Niki Niki | 8. dubna 2017 v 18:44

[4]:

[5]:

[6]: Miri je šikovná, tak snad to nebude trvat dlouho...a až bude ta unikátní biologická zbraň pod kódovým označením F-64 k mání, tak bych si také objednala pár kanystrů. :-D

Kdybychom ji použily v masovém měřítku a byla by nakažena většina populace, tak pak bychom my (transgender) byly(i) normální a malá minorita cis lidí by byla diagnostikována jako osoby s psychickou poruchou. :-)

No nezní to zajímavě? Kdyby byl Orwell naživu, tak by měl zajímavý námět.

11 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 18:57

[10]:To by bylo krásně na světě být zase normální mezi normálními lidmi. :-)
A nechci být škodolibá, ale moc se těším na to jak to ponesou ty osoby ze seznamu. :-D

12 TS Ženská. TS Ženská. | 8. dubna 2017 v 20:09

já se tedy normální cítím.

13 TS Ženská. TS Ženská. | 8. dubna 2017 v 20:11

[9]: hlavně je hezké že pro tu malou budu vždycky jenom Teta. :-)

14 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 20:30

[12]:To se tak cítíme všechny, ale pro ty, kterým bude určená ta zbraň co vyrábí Miri, tak pro ty normální nejsme a takhle by si to také mohli užít. :-)

15 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 20:34

[13]: Tak to potěší a znám to z vlastní zkušenosti, protože bráchovo děti mně prostě jako tetičku berou úplně bez problémů. Jo děti jsou bezprostřední a berou to tak jak to cíti bez předsudků. :-)

16 Vlaďka Vlaďka | 8. dubna 2017 v 21:32

[15]: Tak to máš super. Mě neteřinka jako tetu ještě neviděla a kdo ví, jestli vůbec uvidí. :-(

17 TS Ženská. TS Ženská. | 8. dubna 2017 v 21:42

[16]: to je smutné.

18 TS Ženská. TS Ženská. | 8. dubna 2017 v 22:00

[15]: jojo od sestřenice kluk má syna, už trochu většího, viděla jsem ho před pár lety jako miminko a potom až v loni, takže po něj sem byla teta kterou nezná, protože si nepamatuje že tu kdysi byl ještě v kočárku, tak tu tetu logicky znát nemůže že.

ten za mnou běhal a Paní nebojíte se že vás štípne rak, Paní......

ony vůbec děti z rodiny o vánocích netušili kdo jsem, že prý tu tetu neznají a nikdy ji neviděly.
ale mám obavy že některým to právě o dovolené vysvětlili.
radši bych byla ta teta kterou neznají, ale chápu že když se děti ptaly co to je za tetu, že jim nelhali.
ale děti si na toho strýčka co měly rády za chvilku ani nevzpomenou, doufám :-(

letos se uvidí. ;-)

19 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 22:25

[16]:Nevím, nechápu. Proč by neměla? Nestýkáte se nebo na druhé straně zeměkoule?

20 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 22:27

[18]:Já s tím neměla vůbec žádné problémy, i když mně znaly jako strýčka a pak najednou byla tetička a na strýčka si vůbec ani jednou nevzpomněly.To je jen moje malá zkušenost

21 Vlaďka Vlaďka | 8. dubna 2017 v 22:51

[19]: Protože se brácha odmítá se mnou setkat.

22 Miriam Miriam | 8. dubna 2017 v 23:02

[21]: S tím bráchou mě to mrzí... :-( ale snad se to zlepší...

Jinak moje neteře a synovci neříkají nic... protože žádné nemám a mít ani nebudu... :-)

23 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 23:07

[21]:To je teda hodně špatné. Těžko se na to něco říká a otřepané fráze typu neboj se časem zpraví nemají cenu. Tak snad jen popřát, aby dostal rozum.

24 Vlaďka Vlaďka | 8. dubna 2017 v 23:18

[22]:

[23]: Nevím, je dost tvrdohlavý. Kdyby měla rozum aspoň švagrová...

25 Míša Míša | 8. dubna 2017 v 23:23

[24]:Tak si nezbývá než přát aby časem pochopil nebo švagrová a vysvětlila mu to. Moc a moc ti to přeju

26 TS Ženská. TS Ženská. | 9. dubna 2017 v 0:42

[20]: ono záleží jak často se vídáte víš, je rozdíl jednou dvakrát do měsíce nebo každý týden,  a nebo dvakrát do roka. ;-)

a taky jestli je dětem 5 let a nebo dvanáct třináct atd.

27 TS Ženská. TS Ženská. | 9. dubna 2017 v 0:49

[24]: já věřím že čas má velkou moc.

28 TS Ženská. TS Ženská. | 9. dubna 2017 v 3:17

[20]: jinak, ono je to celé trošku složitější.
když jsem to před dvěma lety řekla rodině, připravovali na to děti když jsem měla přijet, ty se prý domlouvaly a že když přijedu tak prostě řeknou ahoj teto.
sice jsem byla tehdy ještě někde v neutrálu, ale stejně mě nepoznaly a civěli na mě kdo to přišel :-D.
dobrý, po dvou dnech to už bylo ok.

jenže o vánocích mě nepoznaly zase, a protože nikdo netušil že přijedu, pro děti jsem byla úplně cizí paní.

ona mě nepoznala ani teta a civěla asi pět minut kdo jsem a proč jí říkám ahoj.

takže, pro děti asi zápřah když mě viděly zase až o dovolené a že ta cizí teta není cizí a že ji znají.
ony měly v hlavičkách zmatek.
ne že by mě říkaly strýčku to ne, ale bylo na nich vidět že jsou prostě trochu zmatené, nevěděly jestli ke mě mají přistupovat jako k cizí nebo k někomu koho znají, těžko se to popisuje.
ale po jednom dvou dnech už to bylo v poho.
proto věřím že ted o dovolené už budu teta kterou znají ;-)  :-D

tomu malému od syna sestřenice, tomu vysvětlovat nikdo nic nemusel, protože mě z dřívějšku neznal, ten v tom měl prostě jasno, tu paní vidí poprvé, hotovo :-)

asi to zní trochu celé zmateně, já vím :D

hlavní je že větší zmatky už se konat nebudou, už mě znají, to je hlavní. :-)

29 lucid lucid | 13. dubna 2017 v 14:56

drogerie teta:))))))))

30 anita angelb anita angelb | 13. dubna 2017 v 20:16

niki..preju hezky vecer  
krizovatky?? jestli
nemam dalnicni znamku
tak se vyberu pres
stezky na venkove
nebo svou ..rozumis?? :-)  :-)  :-)

31 Niki Niki | 14. dubna 2017 v 7:31

[29]: Asi moc nechápu...ale když už jsme u drogerie Teta, tak mohu říci, že tam ráda nakupuju. Kousek od domu, kde bydlím je velká drogerie Teta a já se tam znám ze všemi prodavačkami. Ony znají můj příběh, ví kdo jsem, chovají se moc a moc hezky a mě to těší. Navíc si tam dávám u nákupu kafe zadarmo. :-)

32 Niki Niki | 14. dubna 2017 v 7:35

[30]: Anitko, snad ti rozumím.

No jo, když jsme se narodily, karty byly rozdány a my musíme hrát s kartami, které jsme dostaly. Ale přeci jen ten náš život určitým způsobem ovlivnit můžeme a snažíme se o to. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama