Víkend s Věrkou aneb jak si prodloužit život

1. května 2017 v 22:38 |  Články o životě a jak to vidím já

Víkend s Věrkou

Včera jsem řekla Věrce: "Víš co broučku? Já napíšu malinký článeček o tom, co děláme, když jsme spolu…možná že to někoho bude zajímat nebo snad i pobaví."

Z určitých a pochopitelných důvodů nebudu popisovat intimní chvilky, navíc…co kdyby nějaké dítě doma odhodilo do kouta časopis Mateřídouška a dostalo se na tento blog. Nechci někomu způsobit trauma a narušit jeho psychický vývoj.

SOBOTA
Tento víkend jsme s Věrkou měly domluveno setkání v sobotu dopoledne u vchodu do obchodního centra. Říkaly jsme si, že prolezeme obchůdky, pak si zajdeme do naší oblíbené kavárničky na vídeňskou kávu a zákuseček, no a nakonec nakoupíme v Kauflandu, který je hned vedle a pojedeme ke mně (k nám) domů. Věrka je sice doma na druhém konci města (kde má svůj byt), ale ví, že doma je i u mě na kopečku (bydlím v části Ostravy, která je výše položená)….to jen tak pro orientaci.
My obě obchůdky prolézáme rády, někdy třeba narazíme na něco pěkného (co si musíme koupit), navíc jsme mezi lidmi a pak to završíme tou kavárničkou, kde můžeme poklábosit (třeba i dvě hoďky, protože jsme obě ukecané).

Odpoledne jsme přijely domů s nákupem, Věrka si šla na hodinku schrupnout
a já mezitím řádila v kuchyni jako černá ruka. Připravila jsem nám pozdní oběd (pečené brambory s cuketou a k tomu salátový okurek) a upekla jsem i hodně dobré muffinky (jen pro Věrku, já si dělám bezlepkové). Až bylo vše hotové, vzbudila jsem svého broučka a vrhly jsme se na připravený hlavní chod jako hladové vlčice, protože z toho běhání nám oběma vyhládlo. Když jsme obě dojedly a utřely si mastné čumáčky, tak jsem odnesla nádobí do kuchyně (nádobí umyje večer koťátko) a pustily jsme si starší thriller s Chr. Lambertem a Diane Lane "Tah jezdcem". Když mé koťátko kouká večer na takový napínavý film, tak se v noci bojí a více se ke mně tulí.
Po filmu jsem nám udělala kafíčko a Věrce jsem k tomu dala na talířek několik muffinků. Popíjely jsme a u toho jsme probíraly co nového se děje na trans scéně a podobná témata. Už jsem dříve psala, že broučka to velice zajímá, pročítá naše blogy včetně komentářů, sleduje dění kolem trans osob a spolu pak vše probíráme. Mimochodem, Věrka četla i knihu o transsexualitě od Hanky Fifkové, ví kdo provádí u nás SRS operace, ví jak probíhají…atd, atd. Říkávala vždy: "Niki, o tobě vím sice vše a mám tě moc ráda, ale chci také co nejvíce poznat tvůj nový svět ve kterém se pohybuješ, abych mohla co nejvíce pochopit vás všechny….vaše osudy, vaše trápení a vaše radosti." (Je prostě skvělá).
A celý den jsme ukončily společnou sprchou (cenzurováno) a pak šup do postýlky - (to už je přísně cenzurováno).

Jo a ještě pro upřesnění. Já Věrce říkám i mazlíčku, sluníčko, malá myšičko (já jsem velká), zlatíčko, broučku, čumáčku, lásenko…a také Verunko nebo rošťando.

NEDĚLE
Já se moc ráda probouzím s milovanou osůbkou, která leží vedle mě. To je určitě lepší než se probouzet sama. My jsme obě veselé kopy a někdy se smějeme tak, až nám tečou slzy. Pokud je pravda to, co se říká, tedy že smích prodlužuje život, tak zubatá s kosou se mi bude obloukem vyhýbat až do mých 168 let (plus mínus 10 let). No a toto ráno jsme se smály tak, až jsme se popadaly za bříško. A proč? Protože jsme obě najednou (a to jsme ještě měly zalepené oči) začaly na posteli cvičit. Tomu bych ale raději tak neříkala, protože to byly spíše takové neohrabané, dost bídně koordinované pohyby a více to vypadalo jako zahánění zlých duchů. Vzájemně jsme se na sebe u toho "cvičení" koukly a už jsme se hihňaly. Když jsme se konečně uklidnily a utřely slzy od smíchu, tak jsme se nasnídaly a pak se daly v koupelně kapánek dohromady. Věrka sice říkala, že bychom ranní hygienu a líčení mohly vynechat, vzít si košťata a jako čarodejnice vyrazit do ulic…prý že 30 dubna je den čarodejnic. No jo, ale co kdyby nás odchytili a chtěli upálit?

Jinak se v neděli nic extra zajímavého neudálo, jely jsme nakoupit do Lidlu a po návratu jsme se koukaly na filmy, já mezitím upekla 9 bezlepkových muffinů, které byly tak dobré, že jsem je všechny za hodinu snědla (váhu jsem raději zasunula dál pod postel)…no a pak jsme brouzdaly na netu nebo si povídaly, luštily sudoku…jedly, pily (nealko)…až se přiblížil večer a my dvě myšičky šly na kutě. Tentokrát není nutná cenzura, opravdu jsme spinkaly.

PONDĚLÍ
A teď to vezmeme hopem….V 8 hodin budíček (raději žádné cvičení, to bychom se zase mohly hodinu hihňat), v 8:30 snídaně, 8:55 až 9:00 losování, která z nás půjde dříve do koupelny a která bude umývat nádobí, 9:00-9:40 ranní hygiena a krášlení našich čumáčků, 9:40-10:00 bojová porada ohledně toho co si oblékneme, 10:00-10:20 navlékáme na sebe schválené kousky oblečení, 10:30 jsme připraveny vyrazit do centra Ostravy a do OC Karolína.
Začaly jsme v OC Karolína, kde jsme prolezly pár obchůdků (jak jinak) a navštívily několik našich kamarádek, které tam prodávají. Nekoupily jsme si tentokrát nic (kdo by se s těma taškama s Orsay, Gucci, Guess, Pierre Cardin, Marks & Spencer a Benetton, pořád tahal) a přesunuly se do centra OV, kde jsme si našly vhodný rozkvetlý strom (bůhví co to bylo za keř) a pod ním jsme se políbily (teda asi půl hoďky jsme se líbaly, než jsme dostaly křeče). V centru Ostravy liduprázdno a netušily jsme proč. Pak jsme si řekly, že všichni budou buďto na koupališti nebo v prvomájovém průvodu, jak jinak.

Asi ve 14:30 jsme dorazily domů, já udělala oběd (čína se špagetami) a po obědě si šlo mé koťátko zdřímnout a já začala psát tento článek. Kolem 16:20 se Věruška vzbudila, zďobla banán a poslední 3 muffinky, které jsem ale naštěstí ještě stihla vyfotit, abych je dala pod svůj recept.

Zlatý hřeb pondělního odpoledne.

Když jsem Věrušku vyprovázela a čekaly jsme na zastávce až přijede tramvaj, odehrálo se toto: Věrka si mě chvíli prohlížela a řekla: "Niki, dnes ti to opravdu sluší a já jsem pak z toho trochu smutná." Já se zkoumavě na svou lásku podívám a zeptám se: "Jejda broučku a proč?" A Věrka na to: "No protože se všichni dívají jen na tebe a mě si nikdo nevšimne. Za chvíli si o mě nikdo ani kolo neopře." A jak to dořekla (a to ještě vykouzlila na tvářičce naprosto okouzlující smutný pohled), tak jsem se neudržela a smála se až do příjezdu tramvaje. Nastoupila jsem s Věruškou a jela s ní na další zastávku, abych ji políbila na rtíky a pošeptala ji do ouška, že tak hezká jako ona já nikdy nebudu. Pak jsem vystoupila, zamávala své malé myšičce…a budu se těšit na příští prodloužený víkend.

Niki
 


Komentáře

1 Miriam Miriam | 1. května 2017 v 23:10 | Reagovat

Za chvíli půjdu spát, tak to shrnu rychle jedním vrzem...

1) Sakra... těšila jsem se na to, že mě zase něco traumatizuje... neva... příště... :-)

2) s Christopherem Lambertem mám raději "vraždy podle Jidáše", protože je to krutopřísnej thriller, ale narozdíl od filmu "sedm" dobře dopadne

3) nelži o svém věku... před 130 lety jsem Tě za to (jakožto starší a rozumnější) kárala... ano... přišel čas na další Coming-Out... některé to již vědí... brzy oslavím krásné 500. narozeniny...

4) My jsme byly s Nymphadorou (krycí jméno pro moji manželku...) obě nemocné... takže jsme stihly jenom polibek pod třešní... vlastně dva... :-) ale o to víc času jsme strávily o prodlouženém víkendu v posteli... [ďábelský smajlík]

5) začněte bydlet spolu... ;-) (jenom tip... :-) )

2 TS Ženská. TS Ženská. | 1. května 2017 v 23:11 | Reagovat

začínám mít podezření že se živíte převážně muffinamy. :-D

no já si dnes objednala granátové náušničky. :-)

nojo já to říkám pořád že jsme nepřehlédnutelné.

jek mě kdysi řešili zezadu, Možná to bude nějaká modelka. :-D

3 Vlaďka Vlaďka | 2. května 2017 v 0:08 | Reagovat

Taky bych někdy chtěla zažít polibek pod třešní. :-(

[1]: 2) Ten mám taky ráda :-)

[2]: Taky si říkám, že je nějak přemuffinováno. :-D

4 Niki Niki | 2. května 2017 v 6:25 | Reagovat

[1]: Za chvilku půjdu něco zobnout (ne, muffinky to opravdu nebudou), tak jdu na to.

1) To je ďábelský plán, nejdříve uchlácholit, hladit a zpívat ukolébavky a pak - ostrý nůž do srdce a kladivem přes prsty. :-D
2) Na "Vraždy podle Jidáše" budeme koukat příští víkend...moc prima film, Věruška se bude bát a v noci se bude ke mně tisknout o 106 :-)
3) Ty jsi jediná na tomto světě, která mě ve všem předstihne. Až za 656 let odletíš na jinou planetu,pak JÁ budu této zemi vládnout! 8-)
4) A co jste v posteli prováděli? Také přísná cenzura? :-)
5) To bych opravdu moc ráda, nic jiného si asi víc nepřeju, ale...je to bohužel prozatím nemožné. Věrka nebydlí sama, o nějakou osobu se stará a nemá tu povahu, aby tu osobu opustila. Víc bohužel prozatím nemohu říci. :-(

5 Niki Niki | 2. května 2017 v 6:33 | Reagovat

[2]: Ano, ano, muffinky jsou všude kam se podíváš, ale občas si dáme i něco jiného...třeba Tiramisu.

Občas si něco pěkného koupit, to zahřeje u srdíčka a zvedne náladu. :-)

Některé opravdu nepřehlédnutelné jsme...jenže pak ti co jsou vedle nás jsou přehlíženi a nemusí se jim to vždy líbit. O_O

6 Niki Niki | 2. května 2017 v 6:36 | Reagovat

[3]: Vladi neboj, přijde chvíle, kdy těch polibků bude nepočítaně. :-)

Muffinky ti vezmu ke kávičce...snad si pochutnáš. :-)

7 Miriam Miriam | 2. května 2017 v 9:53 | Reagovat

[4]:  

5) promiň... chápu...

3) odlétám až za 700 let... ale pak si to tu nech... :-)

8 TS Ženská. TS Ženská. | 2. května 2017 v 16:10 | Reagovat

[5]: ano znám z práce, ono bylo cítit jak jsou holky trochu naštvané.
vlastně jsem je i chápala a bylo mě to trochu blbý.

9 jidasova tchyne jidasova tchyne | 5. května 2017 v 11:46 | Reagovat

verym niki ..zejmena
z konzerv umis:))) varit
xoxoxoxo:) :-(  :-)

10 anita anita | 5. května 2017 v 19:03 | Reagovat

niki by mela schlednout
kluci neplacou s hillary
swank a transamerica
aby ji nenapadlo
plodit ..beep..a brzo
bude v ostrave rozda
vat fotky s podpisem..;)
bude slavnejsi nez
richard krejca;) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama