Praha - komise - Václavské náměstí

9. června 2017 v 10:47 |  Články o životě a jak to vidím já

Už to mám za sebou…jsem spokojená, šťastná a jen zářím.

Domů z Prahy jsme přijely těsně před půlnocí, takže jsme si krapet přispaly, ale pak jsme se s Věrkou nasnídaly v posteli, opláchly čumáčky, osvěžily tváříčky a vyrazily do města trochu to oslavit a užít si krásný den .. A ten se opravdu vydařil. Dostala jsem od své malé myšičky ještě dva dárečky k blížícím se narozeninám (přívěsek z onyxu a náramek z růženínu), pak jsme navštívily pár kamarádek a zašly si na ledovou kávu a zákusek do nově objevené kavárničky. A nakonec jsme prošmejdily obchůdky a já si koupila krásné šaty, sukni a volný svetřík bez zapínání. Věrka nezůstala pozadu a také si pořídila pár nových kousků garderoby. Byl to moc krásný den a já několikrát uronila nějakou tu slzičku štěstí. No jo, poplakala jsem si. Ještě že jsem měla sluneční brýle a neděsila kolemjdoucí.

A jak to probíhalo v Praze?
Tak naštěstí se cestou do Prahy nic špatného nestalo, žádný katastrofický scénář, jen jsme dorazily s malým zpožděním (asi 20 minut), tedy v 10:35. Miriam už nás čekala před nádražím a po chvíli, kdy se s Věrkou navzájem představily, jsme se vydaly směrem ke kavárně. Cafe Art se nám nelíbilo, nakonec tedy volba padla na prověřenou restauraci Mona Lisa. Postupně do restaurace dorazily ostatní holky a jeden kluk (Péťa - přítel od Zuzky). Nejdříve dorazila Andrea, pak Erin a nakonec Zuzka s Péťou.

Po necelé hodince nás opustila Andrea a my ostatní jsme také za chvíli vyrazili různými směry k budově MZ (ministerstva zdravotnictví). Miri s Erin šly pěšky (určitě použily tajné chodby) a dorazily k budově dříve, než my čtyři, co jsme použili metro. Zuzka měla přijít ke komisi až po 15 hodině, tak se rozhodla jít s Péťou na oběd…já měla komisi na 13:30, takže jsme s Věrkou, Miri a Erin šly dovnitř budovy, kde nás čekala přísná kontrola zavazadel a obsahu kapes, tak jako na letišti. Se samopalem, ručními granáty nebo s balistickou raketou se pravděpodobně do budovy nedostanete. Já měla v kabelce malé nůžky a ty mi zabaveny naštěstí nebyly.
Po kontrolní proceduře jsme se usadily v hale a já za chvíli šla do čekárny před místností 223, kde komise zasedala. Tam jsem vykouzlila malé faux pas, neboť jsem matku 18-letého kluka (FtM) považovala za trans holku a chválila ji, jak dobře vypadá. Ta to ale vzala v pohodě a srdečně jsme se tomu zasmály.

Trochu nervózní jsem byla, ale jak se ozvalo mé jméno a já vešla dovnitř, tak už to bylo v pohodě. Členové komise (6 osob) měli na stole dostatek jídla i pití (nealko) a byli v dobré náladě. Hanka Fifková i ing.Tyburcová z MZ byly usměvavé, doktor Weiss byl zadumaný a pak tam byly ještě tři osoby, které jsem neznala. Ing. Tyburcové jsem odevzdala nějaká potvrzení která jsem měla přinést, zodpověděla jsem tři otázečky (dvě od Hanky, jedna od Weisse) a pak jsem podepsala lejstro, které mi Hanka dala poté, co mě seznámila, kromě jiného, s riziky operace, a s tím, že operace je nevratná a já již nebudu moci mít děti. Na minutu jsem byla poslána do čekárny, pak mě znovu zavolali dovnitř a oznámili mi, že má žádost je schválena a vyrozumění mi přijde doporučeně asi do dvou týdnů. Ufff a je to.

Miri s Erin mi popřály k dalšímu úspěšnému kroku a s Věrkou jsem se musela obejmout. Chvilkami byla snad více nervózní než já. Je to zlatá holka…tu cestu na kterou jsem se vydala jde už skoro od začátku se mnou, podporuje mě a já ji mám moc ráda. Mít vedle sebe takovou osůbku je naprosto skvělé…všechno jde pak lépe a pro psychiku je to požehnání.

Myslely jsme, že třeba uvidíme Terezu, ale na rozpisu TS osob předvolaných ke komisi nebyla, takže, těžko říci…myslet si můžeme co chceme. Opustily jsme tedy budovu MZ a šly si sednout na půl hoďky do nedaleké čajovny, a pak já s Věrkou jsem se vydala na Václavák. Když už jsme toho chození měly dost (po těch kostkách se myšičce v lodičkách špatně chodilo), tak jsme se vydaly opět do rest.Mona Lisa, kde jsme si daly něco k jídlu, zmrzlinový pohár a kafíčko. Večer ještě přišla Miriam s Kristýnou (a chvíli před odjezdem vlaku se přišla rozloučit i Zuzka s Péťou), takže jsme se nenudily a čas nám pěkně utekl.

Takže sbohem Praho, nevím, kdy se tady opět podívám. Těší mě, že jsem konečně poznala osobně i Andreu, Kristýnu a Erin. A Věrka viděla všechny holky poprvé, takže měla plnou hlavu dojmů. Potvrdila jsem si, že jsme každá jiná, žijeme své jedinečné životy, ale spojuje nás něco, co běžní lidé moc nechápou.
Všechny holky jste moc fajn a pokud už vás třeba neuvidíme, tak vám s Věrkou přejeme pohodovou cestu životem a splnění všeho, co si přejete.

Pa broučkové, mějte se hezky.
Niki
 


Komentáře

1 Lenka Lenka | 9. června 2017 v 14:23 | Reagovat

:-)  Víš, představovala jsem si, že jsem na tvém místě a byl to moc hezký pocit. Ale jednou tam snad také budu.

Moc ti to přeji, pa. :-)

2 Vlaďka Vlaďka | 9. června 2017 v 15:31 | Reagovat

Hmm třeba dotyčná osoba půjde ke komisi až se mnou na podzim. :-D

Gratuluji Vám holky k dalšímu kroku. ;-)

3 Niki Niki | 9. června 2017 v 16:40 | Reagovat

[1]: Já si to před dvěma roky také nedovedla pořádně představit a najednou je to tady. Ani se nedadáš a ta chvíle přijde. :-)

4 Niki Niki | 9. června 2017 v 16:45 | Reagovat

[2]: Scénáře jsou Vladi různé, přemýšlely jsme o tom. Třeba se na podzim uvidíte tváří v tvář. :-D

Děkujeme. :-)

Toho 26.6 se na tebe Věrka těší...žádná inventura nebude. :-)

5 Niki Niki | 9. června 2017 v 16:51 | Reagovat

Jo, zapomněla jsem pochválit Péťu od Zuzky. Za tu chvíli, co jsem měla možnost ho poznat, se mi jevil jako velký sympaťák a pohodář, tak přeji Zuzce ať jim ten pěkný vztah vydrží co nejdéle. :-)

6 Vlaďka Vlaďka | 9. června 2017 v 17:04 | Reagovat

[4]: Taky se těším a půjdeme se zase nadlábnout do OC. :-)

7 Niki Niki | 9. června 2017 v 18:11 | Reagovat

[6]: Jasná věc, ale ode dneška už jen rohlíková strava, abys pak měla prázdné bříško a mohla vyzkoušet více jídel a sladkostí a dát si kopec banánové zmrzliny. :-) :-)

8 Radka Radka | Web | 9. června 2017 v 18:44 | Reagovat

Niki, moc gratuluji a přeji jen pohodu a klídeček ;-)
Tak ještě jeden krůček a bude hotovo, moc Ti to přeji a zároveň i závidím :-D
Zatím pa :-)

9 Niki Niki | 9. června 2017 v 19:32 | Reagovat

[8]: Ráďo, moc děkuji. :-)

Já ti před měsícem přála ty hormony, protože jsem věděla jak to budeš prožívat a teď ti přeji, ať ti to rychle uteče a budeš za rok vcházet do budovy MZ. :-)

To tak bývá asi vždy, že my holky závidíme (v dobrém slova smyslu) těm, co jsou již dále. Já nedávno záviděla holkám, že už je vezou na operační sál. :-)
Pa

10 TS Ženská. TS Ženská. | 9. června 2017 v 19:53 | Reagovat

BLAHOPŘEJI :-)

11 TS Ženská. TS Ženská. | 9. června 2017 v 19:56 | Reagovat

no teda, vy jste si pěkně užívaly.

už se v tom ztrácím, tak kdo tam tedy byu,  byua tam Iueta, Mivek, Uda.

12 Niki Niki | 9. června 2017 v 20:27 | Reagovat

[10]:  Díky Lucko. :-)

[11]: Ani se ti nedivím...situace se měnila každým okamžikem...Věrka chvílemi i zapomínala na své vlastní jméno, natož se vyznat v tolika nových jménech a přiřadit je k správným osobám. :-D

Uďa ale chyběl, ten tam nebyu. O_O

13 TS Ženská. TS Ženská. | 9. června 2017 v 20:52 | Reagovat

[12]: Uda byu uučitě s Iuetou. tedy pokud tam byua i Iueta. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama