Puberťačka Niki

29. července 2017 v 21:52 |  Články o životě a jak to vidím já

Vzhledem k určitým okolnostem a komentářům...a protože to možná stále některým vrtá hlavou, jsem se rozhodla napsat tento článek….a tím bych snad tuto kapitolu uzavřela.

Ta odpověď by se vlastně našla rozházená v textu mých článků, ale také by bylo třeba trochu číst mezi řádky a to není vždy jednoduché.


Proč jsem jaká jsem, proč jsem pořád šťastná a proč jsem puberťačka.


Každá tranzice je jiná a také ji prožíváme jinak (i když určité linie mohou být stejné či podobné) a také začínáme v jiném věku, což je dost podstatné. A teď do toho vstupují a ještě to ovlivňují další různé faktory….je tam hodně proměnných. Ale to bychom zabředly hluboko, takový detailní rozbor určitě nepotřebujeme a já se to pokusím vysvětlit jakž takž jednoduše a srozumitelně.

1 - Je to tak, opravdu se často cítím jako 15letá puberťačka (někdy se ale cítím i na 20 či 30) a leckdo by mohl říci, že se nechovám přiměřeně ke svému věku. Otázka je, co to vlastně znamená "chovat se přiměřeně (k věku)". Nesmím pohoršovat puritány? Nesmím vyčnívat z davu a nesmím upoutávat pozornost? Nesmím se usmívat, když jsou ostatní vážní? Jsou na to nějaké tabulky jak přesně se chovat na veřejnosti dle data narození? Mám snad mít obavy z toho co si o mně ostatní řeknou, když se budu nějak více lišit od běžného průměru?

My, co jsme zažily komunistický režim, si pamatujeme, že tenkrát se moc nedoporučovalo vybočovat z řady a ukázat jinakost. Doba se však trochu změnila a již se snad nemusím bát ukázat kdo jsem a obávat se případných postihů a perzekucí.

Kromě toho, že prožívám svou dívčí pubertu, tak jsem se také přiznala že jsem rozpustilá a rozverná rošťanda, které nevadí být středem pozornosti a trochu provokovat. Kdybych se nějakým kouzlem proměnila ve 20letou atraktivní štíhlou kočku, tak bych byla pěkná potvora a náležitě bych toho využívala.

Já si dobře uvědomuji jak se chovám, jak se oblékám a že se to někomu nemusí líbit a může mít na to negativní názor, či si myslet něco o konci světa. Jasně že vnímám případné reakce lidiček okolo mne, ale pokud už nějaké reakce jsou, tak dnes už si s tím hlavu nedělám a mohu se tomu jen zasmát. Mnohem důležitější je pro mne to, jak se cítím já sama a jak si užívám svůj nový život, než to, co si o mně myslí ostatní. Ty ostatní také asi nezajímá co si já myslím o nich. A že bych si teda o mnohých mohla myslet opravdu nelichotivé věci!

Pozor - nemluvím o nás, trans holkách, ale o reakcích běžných lidí s kterými se vidím venku i na jiných různých místech.

2 - Píšu blog jako 15letá, ze všeho nadšená puberťačka? Pokud to tedy tak opravdu je, tak to jsem ráda…bude to asi tím, že se tak cítím. Po coming outu a následné tranzici jsem se hodně změnila. Z 60leté ženy je srdcem a duší 20letá, občas 30letá holka. Všechno prožívám hodně emotivně a částečně doháním to, o co jsem přišla. Přišla jsem totiž o holčičí dospívání, přišla jsem o spoustu let, které jsem neprožila jako žena. Uvědomuji si, že všechno dohnat nemohu, ale i ta malá část, která se dohnat dá, stojí za to.

Co si budeme nalhávat, mám před sebou asi poslední pětinu svého života…a to jsem ještě dost optimistická. Může se stát, že za rok či dva už tady nemusím být. A já zbytek života nemíním strávit schovaná v koutku…já chci žít a život si užít jak se jen dá! Chci být sama sebou. Nesmírně si vážím každého dne, každé minuty co tady na tomto světě mohu být jako lidská bytost a co tady mohu být jako holka (žena).

Nevím jak bych prožívala tranzici ve svých 18, 25, či 40, to opravdu nevím. Ale vím jak ji prožívám teď. Neskutečně jsem ze všeho nadšená, ten můj nový život, v který jsem už ani moc nedoufala, mě naprosto uchvátil a já mám pocit, že jsem se podruhé narodila. To co jsem zažívala jako kluk, je teď naprosto jiné….teď to zažívám jako holka. Už Vlaďka ten stav popisovala ve svém článku.

Také jsem už dříve psala, jaké euforické stavy jsem zažívala minulý rok. Byly chvíle, kdy se mi chtělo tančit, smát i plakat štěstím zároveň. Cítily jste také něco takového? V životě jsem toho zažila hodně, ale tak krásně jsem se nikdy necítila. Úplně jsem se vznášela. Nemalou měrou k tomu přispělo to, že jsem byla zamilovaná (poprvé jako žena) a také třeba (kromě jiného) mé nové jméno, které jsem si vyřídila na matrice. Sice neutrální, ale mi připadalo krásně ženské. Pro někoho snad pouhá drobnost, pro mě ale ne…pro mě to byl další krásný krůček na mé cestě a já se cítila na své nové jméno hrdá.

3 - Byla jsem nucena podstatnou část svého života hrát komedii v mužském těle, ale hrála jsem ji poměrně dobře. Pokud bych pominula určité komplikace a nesnáze v mládí, které byly způsobeny tím, že jsem chtěla jít hlavou proti zdi…tak jsem měla jako kluk skvělý život, hodně jsem toho zažila a dost jsem si užila. Měla jsem skoro vše co jsem si přála, jen ten život na správné straně mi scházel…a najednou se sen stával skutečností a já mohla začít volně dýchat. Ta změna byla, a je, úžasná, snad jste to vnímaly také tak nějak.

4- Nevím jak dlouho budu šťastná, spokojená a v té neskutečné pohodě. Může se stát cokoli…třeba něco nepředvídaného nebo něco čeho se trochu obávám, ale nechci na to myslet….a najednou bude vše jinak a já se třeba budu trápit nebo budu nešťastná. I to je jeden z důvodů proč si tak užívám každou minutu toho prozatím skvělého života.


5 - Můj věk. Tady je trochu souvislost s předchozím bodem. Vyšší věk může být i nepřítel a je to určitý handicap. Ale na druhou stranu, nějaké výhody to také má. Obrovské životní zkušenosti, nadhled a jiný pohled na svět. Jsem někde jinde než ve 20 či 30letech. Už nemusím řešit věci, které dělají starosti mladším holkám. Nemusím se bát o místo, nemusím někomu lézt do zadku, hned tak něco mě nerozhází a jsem si dost jista sama sebou.


Tak snad už jsem to napsala dostatečně jasně a srozumitelně.Pokud ne, tak zbytek v komentářích.

Jsem jaká jsem a myslím, že už se moc (povahově) nezměním. Doufám že budu dlouho šťastná, veselá a usměvavá puberťačka, která prožívá nejkrásnější období svého života.


Mám ráda všechny pohodové lidičky, pa,

Niki
 


Komentáře

1 Miriam Miriam | 29. července 2017 v 23:26 | Reagovat

Já si myslím, že bychom se kvůli věku neměly stresovat... Metuzalém měl přes 500 let... takže jsme ještě mláďata...

2 Niki Niki | 30. července 2017 v 5:33 | Reagovat

[1]: Někde píšou, že až 969, takže jestli jsem ta vyvolená a budu žít podobně dlouho, tak se vlastně vysvětluje ta má puberta...no to si ještě užiju. :-)

3 Niki Niki | 30. července 2017 v 6:19 | Reagovat

Ještě jsem zapomněla zmínit dost podstatnou věc. A to tu, že se pořád na něco těším a mám radost i z maličkostí.

Těšit se dá téměř na cokoli - na dobré jídlo, které si udělám k obědu, na to, že půjdu do obchůdku a něco hezkého si tam koupím, na to, že vyrazím hezky oblečena mezi lidi...do kina, do divadla... na to, že si příští den udělám výlet do Olomouce, na to, že si s mou myšičkou Věrkou zajdeme do kavárničky, atd.,atd.,atd. :-)

Mám radost ze sluníčka, z toho že jsem si koupila v sekáči pěkné hadříky za pár korun nebo z toho, že jsem v lese našla pár hříbků a mohla pozorovat veverky.

Také mám radost, když mohu udělat radost druhým. Radovat se můžeme z čehokoli, jen je třeba více vnímat svět okolo nás.

Takový má život přece být...máme se z něj těšit a radovat...i z maličkostí. :-)

Nudný a stereotypní život jsem nikdy neměla a ani nechci mít, to by mě asi zabilo.

4 bluemoon bluemoon | E-mail | Web | 30. července 2017 v 14:55 | Reagovat

Nešťastně zvolená fotografie Corey Maison, která vyvolala vlnu xenofóbie. Stal se z ní takový symbol nesnášenlivosti, který její fotograf po vystavení zažil. Ale jinak Corey je teď krásná holčina.

5 Sue Sue | 30. července 2017 v 15:30 | Reagovat

Díky za článek, už líp chápu, jak to prožíváš a proč teď funguješ jak funguješ :-)

U mě byly fakt spíš jen výkyvy nálad a podobné hormonální šílenosti, ale celkově... no... jsem to prostě jednoho dne přepla a uvnitř se stalo "jen" to, že jsem si přestala připadat divná a zvenčí jsem se od hodně lidí dověděla takové nechápavé kroucení hlavou ve stylu "jak to, že jsi tak... normální?" - zřejmě protože čekali nějakou obludu z travesti show s hlasem Mickey Mouse, na což jsem si fakt dávala pozor, aby nenastalo.

Takže vzato kolem a kolem... jsme holt všechny hodně různý a já jsem asi zástupkyní těch, co to moc neprožívaly a jen s úlevou přešly na druhou stranu :-)

6 Vlaďka Vlaďka | 30. července 2017 v 17:03 | Reagovat

[3]: Niki, taky se těšívám na dobré jídlo, které si udělám, zvlášť na to, které se chystám dělat poprvé. Zrovna můžu zmínit, že včera jsem se pustila poprvé do svíčkové. Falešnou svíčkovou neměli, tak jsem koupila hovězí krk, který se taky používá. Já husa jakožto začínající hospodyňka samozřejmě všechny typy masa podle názvů neznám, takže jsem nevěděla, že tohle je přesně to maso, které jsem vždycky na talíři nesnášela (např. už ve školních jídelnách) a spolehlivě mi to kazilo chuť třeba ke koprovce. No tak jsem to všechno připravila, načančala na talíř a pustila se do toho. Už u prvních soust jsem věděla, že je zle. Svíčková se sice podařila a byla taková, jak má být, ale to maso. Žvýkání tuhé gumy, která se navíc zachytává snad do každé mezery mezi zuby, prostě přesně tak, jak si to pamatuju. Tři, čtyři sousta, po zjištění, že je to naprosto nepoživatelné, jsem dojedla omáčku jen s knedlíkem, naštvala jsem se, kilo hovězího letělo do koše. Ještě ten den jsem letěla nenalíčená neupravená rychle do obchodu, koupila si kuřecí maso a udělala ho k té svíčkové. Ještě teď se oblizuju a ten hovězí hnus už nechci nikdy vidět. :-D

7 Niki Niki | 30. července 2017 v 17:39 | Reagovat

[6]: Vladi, do kterého koše to jídlo letělo? Božínku...kilo hovězího...to bych měla na měsíc o jídlo postraáno. O_O

Ale jo, nejsme kuchařky profesionálky, tak se občas něco nepovede. Ale snaha se cení.

My s Věrkou občas zajdeme do naší oblíbené restaurace v centru, kde právě tu svíčkovou mají úplně boží!! A knedlíčky jsou nadýchané...toho bych fakt snědla 3 porce - boží jídlo. :-)

8 Niki Niki | 30. července 2017 v 18:28 | Reagovat

[4]: Proč ta zbytečná poznámka o nešťastně zvolené fotografii?
A vlna xenofóbie? To je přitažené za vlasy. Jako obvykle, nějací chytráci měli nějaké nemístné kecy...otázka je, proč vůbec. Co jim vadilo? Jestli to byli američané, tak se ani nedivím...ti někdy neví roupama coby.

9 Niki Niki | 30. července 2017 v 18:36 | Reagovat

[5]: No, snažila jsem se to nějak přiblížit...jsou věci, které ani já zcela přesně nechápu či neumím vysvětlit...ale to není tak důležité, nepotřebuju konzilium psychologů aby tomu přišli na kloub. :-)

Když jsem tak o tom přemýšlela, tak jsem došla k závěru, že ve 30letech bych s největší pravděpodobností také tak "nevyváděla" a držela bych se více při zemi....ale to už se nikdy nedozvím. :-(

10 bluemoon bluemoon | E-mail | Web | 30. července 2017 v 19:12 | Reagovat

[8]: V kontextu ta fotografie představuje a měla původně sdělit něco jiného než sděluješ ty, proto myslím, že moje poznámka není zbytečná.

Že to je přitažené za vlasy? Tak když to srovnám s tebou, tak tu nevydržíš pár hlupáků a blokuješ je, případně si vyléváš vztek v článcích o tom, jak další komentování už mají zbytečné. No nevím, co by jsi pak dělala, kdyby jich bylo zrovna tolik, co pod fotografií téhle slečny na profilu fotografa Mega Bittona. Připomínám, že pod touto fotografií bylo přes 20tisíc komentářů a vadilo jim, že Corey vypadá stejně jako jiné cis dívky.

11 Niki Niki | 30. července 2017 v 19:26 | Reagovat

[10]: No jasně, já si myslím, že je vhodně volená...ty ne, takže v tomto se neshodneme, že?

Opravdu 20tisíc komentářů? A opravdu 20tisíc xenofobních a hnusných?? A vadí jim, že Corey vypadá jako cis holka? No vždyť říkám, hlupáci.

No, určitě nejsem sama kdo to nevydržel a moderuje, že ano? A co bych dělala? Zrušila komentáře nebo něco podobně zajímavého. :-)

12 Vlaďka Vlaďka | 30. července 2017 v 19:32 | Reagovat

[7]:Niki, tam nešlo o to, že by se něco nepovedlo, povedlo se všechno. Jde o to, že to konkrétní maso nesnáším. ;-)

[10]: Tohle trošku nechápu. Proč někomu vadilo, že TS vypadá jako jiné cis dívky, neměli by být spíš rádi?

13 Niki Niki | 30. července 2017 v 19:51 | Reagovat

[12]: Jééé, já to špatně formulovala. Já to pojala tak, že když maso nebylo poživatelné, tak se to vlastně nepovedlo. Ale chápu - bez masa to bylo perfektní...viník je odhalen...takže tě chválím. :-)

A protože jsi mi tím jídelkem Vladi podráždila chuťové buňky, tedy dostala jsem na svíčkovou chuť jako čert, tak si to s Věrkou o víkendu společnými silami uklohníme. ;-)

14 Niki Niki | 30. července 2017 v 19:59 | Reagovat

[12]:  Možná některým chytrolínům vadí, že TS holka může vypadat lépe než cis holky...případně se bojí toho, že TS holky budou k nerozeznání od cis holek a oni by pak třeba mohli takovou TS holku svádět...nedejbože s ní vlézt do postele.

Třeba by chtěli, aby TS holky byly nějak identifikovatelné a rozeznatelné od těch "normálních". :-D

15 ts zenska ts zenska | 30. července 2017 v 21:02 | Reagovat

[6]: :-D na svickove je stejne nejdulezitejsi dobka majda a udelas stejne dobrou i sveproveho masa.  Hovezi je vazne nekdy neuvaritelne.

16 bluemoon bluemoon | E-mail | Web | 30. července 2017 v 21:48 | Reagovat

Fotograf Meg Bitton vyfotil Corey a ptal se na facebooku, jestli by rodiče, kdyby měli takovou dceru, dovolili, aby musela chodit na pánské toalety. Nakonec byl hejtovacímí názory donucen fotografii odstranit, i když vysvětloval, že Corey se tak sama před focením nalíčila a vypadá tak přirozeně.

Proto ta fotka je trochu OT v postu.

17 Líba Líba | E-mail | Web | 31. července 2017 v 11:52 | Reagovat

Ahojky, no to ale paradox, o svíčkové jsem uvažovala včera večer,špikované masíčko, houskový knedlík a brusinky a ještě smetana.Uvidím jaké bude počasí, v třiceti stupních by mě to odbouralo na celé odpoledne. :-D

18 ts zenska ts zenska | 31. července 2017 v 17:46 | Reagovat

[17]: to znamena ze svickova nebude :-D je a bude na padnuti.

19 Niki Niki | 31. července 2017 v 17:49 | Reagovat

[17]: Někdy se mi stane, že mě přepadne naprosto šílená chuť na něco...na cokoliv...na grilované kuře, na pečené koleno s křenem, na smažené kuřecí řízečky s bramborovým salátem, na žížaly v rosolu či obyčejnou hrachovou polévku s opečeným rohlíkem. :-)

Už méně se stává, že bych se těšila na syrovou mrkev, pohankovou kaši či květák na páře. :-D

Dříve se mi stávalo, že jsem v 10hodin večer dostala šílenou chuť na zmrzlinu a jela jsem na benzinku, abych si to koupila. O_O

To počasí je ale ve městě šílené, to vůbec nemám hlad a jím jen melouny a něco málo k tomu. Svíčková bude, až bude chladněji!

20 Niki Niki | 31. července 2017 v 17:52 | Reagovat

[18]: A jdu do sprchy! Mě nějakých 56ºC ve stínu nemůže zaskočit. Některé už určitě ve sprše byly a jsou v pohodě. :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama