Radost ze života

25. července 2017 v 21:32 |  Články o životě a jak to vidím já
Dobrou chuť.


No vida…a zase je tady článek mimo plán.

Může za to hlavně jedna věta od Terezy a určitá souvislost s komentářem od Honzy a reakcemi na něj. Věřím, že byly upřímné a Honzovi a jeho rodině (i když je neznáme) všechny přejeme dostatek vzájemného pochopení a co nejméně trnitou cestu k cíli.

V minulém článku jsem napsala pár vět od Terezy, ale blíže jsem se k nim a jejich obsahu nevyjádřila. Dnes bych tedy něco napsala k jedné větě a to: "Trans má být u prdele jak dopadnou ostatní." Tedy volně přeloženo - mysleme jen na sebe, ostatní jsou nám ukradení a naprosto lhostejní.
Jenže to pak můžeme aplikovat i na běžnou populaci, na všechny myslící tvorečky na planetě, včetně ohnivého draka, a pak by to bylo velice smutné a sobecké. Také to ale v konečném důsledku ubližuje i osůbkám takto smýšlejícím a v tomto duchu se chovajícím, protože se vše vrací jako bumerang.

Ano, je pochopitelné že myslíme v prvé řadě na sebe, ale snad jsou kolem nás i lidé, kteří nám nejsou lhostejní. Je přece správné, pokud nám záleží i na jiných, nejen na nás samotných. Když někomu mohu i malinko pomoci, udělat mu radost, poradit, pochválit, dodat sebevědomí, pohladit po duši…je to přínos i pro mě. Mám z toho radost, těší mě to a to je pozitivní emoce…a ty já mám moc ráda, jsou balzámem pro mou psychiku a snad i prodlužují život. A ono opravdu stačí někdy tak málo. Vlídné slovo, úsměv, letmý dotek, pohlazení…podržet dveře, pomoci do tramvaje s nákupem….a hned se zdá být ten svět o malinko hezčí.

Jsou ještě nějaké věci, které o mně nevíte a já tady jednu zmíním. Jsem dobrovolnice jedné neziskové organizace a občas chodím do domova důchodců, kde zpříjemňuji život jedné paní. Sestřičky a ošetřovatelky jsou tam moc milé a příjemné, ale mají dost své práce a jsou rády, když jim někdo nějakým způsobem pomůže a věnuje se jejich svěřenkyním. Naposledy jsem Andělku (tak se ta paní jmenuje) navštívila asi před 10 dny, posadila jsem ji na vozíček (má něco s páteří) a odvezla jsem ji na zahradu. No jakou ta z toho měla radost, to bych vám přála vidět. Říkala, že je letos poprvé venku. Když jsem ji po hodině odvezla zpět na pokoj a loučila se s ní, tak mě Andělka chytla za ruku a řekla:"Nikolko moc děkuji, zase brzy přijďte, prosím, moc se na vás těším." A já se přitom dívala do Andělčiných rozzářených očí a to bylo pohlazení pro mé srdíčko. Krásný pocit.
Původně jsem chtěla chodit za dětmi do nemocnice na lůžkové oddělení, protože děti já mám moc ráda, ale zjistila jsem, že to bych opravdu nezvládla. Jsem moc citlivá a sama trpím, když vidím ty smutné tvářičky nemocných dětí…rozbrečela jsem se a musela odejít.

Já se snažila rozdávat radost celý život, pomáhala jsem kde jsem mohla a přitom někdy zapomínala na sebe, což ale také není dobře. Dnes již na sebe myslím daleko více, ale nemějte obavy….pro své blízké i ostatní milé osůbky, které denně potkávám, mám vždy kousek místa v srdíčku.

Tím vším jsem chtěla říci, že mi není lhostejné jak dopadnou ostatní holky a není mi lhostejné jak se vám daří. Zajímá mě váš život a váš příběh…nejste mi broučkové u prdele!
A bude mě těšit, když se budeme alespoň trošičku vzájemně podporovat a nebudeme na sebe zlé. I když jsme někdy rozhádané jako pavlačové báby a máme jiné názory, pořád jsme taková malá rodina…na to bychom neměly zapomínat.


Přeji všem, aby váš život byl krásný…prostě takový jak jste o něm snily, přeji vám co nejvíce pohody, radosti a šťastných dní…a to z celého srdce.




Niki
 


Komentáře

1 Niki Niki | 26. července 2017 v 5:22 | Reagovat

Ach jo...já zapomětlivá husa zapomenu nastavit moderování a pak se dějí věci. O_O

Děkuji Anito za tvých 8 milých a velice příjemných komentářů...doufám, žes je psala z Bohnic. Přeji úspěšnou léčbu.

2 Lenka Lenka | 26. července 2017 v 19:04 | Reagovat

Já se vrátila z dovolené a všechny na ni asi teď odjely. Je tady klídek jako u Mrtvého moře.

Díky Niki za tvé přání, bylo by to suprovní kdybych měla život o jakém sním. :-)

3 ts zenska ts zenska | 27. července 2017 v 8:44 | Reagovat

Asi ti naplacam, nemuzu brtcet nad prihodou s andelkou, se to nehodi zrovna.

4 Niki Niki | 27. července 2017 v 11:05 | Reagovat

[2]: Chvilkami mám Leni také takový pocit. Doufám, že je to jen přechodné a s příchodem září se to zlepší.

Některým se jejich sny snad částečně, nejlépe úplně, splní. :-)

5 Niki Niki | 27. července 2017 v 11:09 | Reagovat

[3]: Jsi to ty Luci nebo se za tebe někdo vydává? ???

6 ts zenska ts zenska | 27. července 2017 v 13:11 | Reagovat

[5]: asi to budu je, jen bez carek hacku atd. Jine zarizeni. ;-)

7 Niki Niki | 27. července 2017 v 15:43 | Reagovat

[6]: Aha...teď už to chápu. A díky za zprávu. :-)
Poslala jsem ti Luci mejlík.

8 Niki Niki | 27. července 2017 v 15:47 | Reagovat

[3]: Já vím, někdy se ten pláč nehodí...s tím mám zkušenosti. Ale naplácat mi klidně můžeš, budu statečná. :-)

9 Niki Niki | 27. července 2017 v 16:53 | Reagovat

No jo, myslela jsem si to. Mám být asi zticha, že?

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama