Niki a její zážitky - 1

22. srpna 2017 v 21:51 |  Články o životě a jak to vidím já


Mám celkem dost zajímavých zážitků z poslední doby, tak bych se mohla v následujících článcích podělit. Některé jsou příjemné a úsměvné, některé zase ne, ale tak už to bývá.

► 1 ◄

Dnes jsem byla objednána na další konzultaci a to na chirurgické oddělení nemocnice v Ostravě. Když jsem přišla do čekárny a posadila se na židli, tak jsem naproti viděla jednu z nás…na první pohled trans holka, tak kolem 25let, asi také čekatelka na operaci. Za chvilku vyšla sestra a řekla jméno…no jasně, jak jinak, neutrální…a holčina vešla dovnitř. Říkala jsem si, že bych s ní mohla prohodit pár slov, ale jakmile vyšla, tak sestra zavolala do ordinace mě. Takže tentokrát nic.
Tím jsem také chtěla naznačit, že ani ty mladší nemají vyhráno a leckdy to na nich jde dost dobře poznat.


Ale to nebylo to, co jsem hlavně chtěla říci. Šlo o to, že do čekárny přijel s doprovodem muž středních let na vozíčku. Mohl hýbat jen hlavou, od krku dolů byl ochrnutý. Vnímal sice okolí, slyšel, viděl, ale nemohl mluvit. Absolutní bezmoc. Na vozíčku se speciální výbavou měl před ústy nějakou kouli, kterou mohl ovládat svůj vozík. Úplně jako ve filmu "Sběratel kostí" s Denzel Washingtonem.

A když jsem popsala toto neštěstí, tak bych ještě zmínila invalidního mladého muže, kterého jsem viděla ve vlaku při mé poslední cestě z Olomouce. Měl jen pravou nohu! Místo levé nohy kovová protéza kterou se ani nesnažil skrýt (měl na sobě kraťasy) a neměl ani jednu ruku…jen pahýly končící nad loktem. Tak tohle jsem na vlastní oči viděla poprvé v životě….a že už jsem toho viděla hodně. A když si vzpomenu na mentálně postižené osoby nebo na holohlavé děti s rakovinou, či na kluka s děsivým epileptickým záchvatem…tak si uvědomím, že jsem vlastně ráda, že jsem jaká jsem a nedopadla jsem nějak takto. To co nás potkalo není žádná výhra a mnohé ten život nemáme lehký, ale ve srovnání s těmito lidmi jsme na tom vlastně dobře.

► 2 ◄

Před 2 týdny jsem se opět setkala s Dominikem (FtM) a zašli jsme si na kafe do mé oblíbené kavárny v centru. Teď již mohu prozradit jeho pravé jméno - jmenuje se Jarda. Říkal že mu to nevadí, že teda o něm píšu, tak to jsem ráda. Teď jsme se asi dva měsíce neviděli, protože Jarda se zamiloval do stejné osůbky jako je on (FtM) a jelikož jsou od sebe asi 200km, tak to mají náročné. Ale napsal mi mejlík, že už mu hodně scházím a chce mě vidět, takže jsme si domluvili čas a místo.
Za tu dobu co se scházíme se z nás stali dobří přátelé, kteří před sebou nemají skoro žádné tajnosti. Navíc je Jarda pozorný, galantní a chová se ke mně jako k ženě, což se mi líbí a užívám si to. Jen nějak pozapomněl že jsem měla narozeniny a když jsem se nenápadně zmínila o tom, že jsem čekala alespoň malou čokoládku, tak se chytl za hlavu a moc se omlouval. Nakonec to vyřešil tím, že mi ke kávičce objednal dortík. Samozřejmě že nechtěl slyšet o tom, že bych něco platila. Velice milé.


Co ale doposud Jarda nevěděl, bylo to, kolik mi vlastně je. Říkal, že ví, že se na to ženy nemá ptát, tak to nechá na mně, ale že mu to vrtá hlavou. Tak jsem chvilku uvažovala, ale nakonec jsem mu to řekla. On mi opravdu nevěřil, myslel si, že si z něho střílím a já nakonec vytáhla občanku a řekla jsem, že kdyby mu to vadilo, že to pochopím. On ale přišel ke mně, objal mě, políbil na tvář a řekl že to vůbec není podstatné…že mě má rád jako přítelkyni, váží si mě a nechce mě ztratit. Pak se také on ptal mě, zdali mi nevadí že má jen 27let a dočkal se stejné odpovědi. Když jsme se pak loučili, tak jsme se objímali jako bychom se deset let neviděli, no a málem jsme se rozbrečeli. No to bych pak vypadala.
Takže jak vidno, není to jen o věku. Nemusím si rozumět se svým vrstevníkem, ale mohu si rozumět s osůbkou o mnoho mladší. Důvodů může být mnoho.

Pa broučkové,
Niki
 


Komentáře

1 TS Ženská TS Ženská | 22. srpna 2017 v 22:18 | Reagovat

je to tak. i když je mládí v přeměně výhoda, nemusí to být vždy výhra.

když jsem ležela v Ostravě, na vedlejším oddělení byla TS holka max do třiceti, mě to bylo jasné hned když se mihla po chodbě kolem otevřených dveří mého pokoje.
pan doktor mi potvrdil že tam leží kolegyně která šla o týden později.

Tak doufám že je v pořádku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama